Kolik stojí superligový hráč?

Tohle téma je prakticky tabu. Přestupové částky se dnes nikam nepíší, nikdo je nezveřejňuje. Nicméně ve florbalových kuloárech se samozřejmě tuší. Částky stoupají a dnes se v Superlize pohybují ve vyšších desítkách tisíc či dokonce ve stovkách tisíc. Na téma, o kterém se nemluví, jsme se pokusili podívat.

Florbalová legislativa kolem přestupů není úplně jednoduchá. To není v Česku nic divného, když se podíváme třeba na hokej a jeho tabulky, kterým v západní Evropě snad nikdo nerozumí. V případě tuzemského přestupního řádu manažeři ze Švédska, Finska či Švýcarska také jen kroutí hlavou.

V ostatních zemích je systém přestupů poměrně jednoduchý. Pokud má hráč s klubem smlouvu, je k němu vázán a s jakýmkoliv přestupem musí jeho mateřský klub souhlasit a samozřejmě si určí přestupní podmínky. Po vypršení smlouvy s klubem je naopak pánem situace hráč a muže si vybírat z nabídek. Pro nový klub je pak k mání zdarma. Proto drtivá většina přestupů v zahraničních ligách probíhá po skončení smluv a zdarma. Nejznámější výjimkou je asi Rasmus Sundsted. Ten už v roce 2012 přestupoval do Storvrety z týmu Caperio Täby, kde měl přitom ještě dvouletou smlouvu. Storvreta tehdy musela zaplatit až půl milionu švédských korun a udělala z něj nejdražšího hráče světa. Podobný případ se ve Švédku udál kolem Kima Nillsona. Když se vracel ze Švýcarského angažmá, byl smluvně vázán v AIK. Tehdy ještě druholigový Kalmarsund musel vytáhnout 1,4 milionu švédských korun, aby ho získal do svých řad.

Ale pojďme domů. U nás platí podobná pravidla v případě, že má hráč s klubem smlouvu a u Českého florbalu má registrovaný tzv. Evidenční dodatek. V takovém případě je klub, ve kterém má hráč smlouvu, jasným pánem situace a rozhoduje o osudu hráče. Samozřejmě jsou případy, kdy mají hráči ve svých smlouvách různé dodatky o uvolnění, ale to jsou spíš výjimky. Několik zasmluvněných hráčů přestupuje v rámci Česka i toto léto a mluví se o přestupních částkách atakujících 200 tisíc korun. Jako konkrétní příklad můžeme vzít exlibereckého Martina Čermáka. Ten 4. ledna 2021 podepsal nový tříletý evidenční dodatek, aby se v červnu 2021 rozhodl odejít do Tatranu. Liberec tak neměl nejmenší důvod vycházet Tatranu cenově vstříc. Podobnými případy byli v minulosti například Jiří Curney nebo Jan Natov, kteří v době přestupu do Boleslavi měli platné kontrakty ve svých klubech. I tehdy se šuškalo o částkách převyšujících 150 tisíc korun.

Ještě zamotanější situace je u hráčů ve smluv, respektive bez Evidenčních dodatků. Zatímco v Evropě klub na takového hráče ztrácí práva a hráč může zdarma přestoupit kamkoliv, v Česku je stále vázán ke svému klubu. I zde musí dojít k dohodě klubů o přestupové částce, nicméně pokud se tak nestane, zasáhne Arbitrážní komise. To by měl být nezávislý orgán Českého florbalu, který na základě neznámých kritérií rozhodne o ceně hráče, kterou pak musí oba kluby akceptovat. To však není všechno.

V roce 2014 došlo v této praxi k jedné zásadní změně. Na základě dění kolem přestupu Jana Jelínka z Vítkovic do Mladé Boleslavi se tehdy měnily řády. Arbitrážní komise tehdy rozhodla, že tehdejší kapitán reprezentace má hodnotu 175 tisíc korun. Strhla se kolem toho obrovská debata, tehdejší předseda Arbitrážní komise Marcel Pudich byl nařčen z podjatosti a musel částku vysvětlovat. Vítkovice tehdy údajně doložily, že jim Mladá Boleslav zaplatila za předchozí přestup Petra Kološe 150 tisíc korun a komise tak argumentovala tím, že Jan Jelínek musí mít vyšší hodnotu než jeho bývalý spoluhráč. Situace byla zamotaná a zvláštní. Vedla však k průlomovému rozhodnutí, že cena hráče procházejícího arbitráží nemůže přesáhnout 100 tisíc korun, což by mělo zaručovat, že cena hráče bez platné smlouvy nebude vyšší než cena hráče se smlouvou.

Od té doby prošli arbitrážním řízením například Luděk Ondráček (28 tisíc), David Coufal (33 tisíc) či Filip Kejík (47 tisíc). Jinak se však kluby snaží dohodnout mimo půdu Českého florbalu a zahalují tak ceny hráčů rouškou tajemství. Někdy je dokonce nevědí ani sami hráči.

Když bychom se měli dostat ke konkrétním číslům a berte je prosím s jistou rezervou, protože oficiálně nám je nikdo nesdělí, tak hráči s platnou smlouvou a nějakou superligovou minulostí se dnes pohybují od 100 tisíc po 250 tisíc v případě juniorských a seniorských reprezentantů. Přestupy, řekněme, průměrných superligových hráčů bez smlouvy se pohybují mezi 30 a 60 tisíci, když vždy záleží i na vztahu klubů a superligová špička přestupuje v případě skončení smlouvy za částky 70 až 90 tisíc. Když se k tomu připočtou, dnes už poměrně běžné, benefity pro hráče a přestupové bonusy mohou se částky pro nakupující kluby opravdu pěkně vyšplhat.